O Italských silnicích, trochu o Toskánsku a budoucích volbách a i jinak.

1.květen 2017 – O Italských silnicích, trochu o Toskánsku a budoucích volbách a i jinak.

Ve středu 26.dubna mi PPL služba přivezla knihu TOSCANA 2016, kterou jsem v minulých dnech dokončil.

Hned druhý den ráno, ve čtvrtek 27.4. jsem vyjížděl na novou fotovýpravu opět do Toskánska. Loni to byla Pienza, letos Montepulciano. Protože již stár, nerad jezdím tisíce km v jednom zátahu, jsme přespali ze čtvrtka na pátek v okolí Insbrucku. V pátek po probuzení jsem myslel, že se čas vrátil do ledna, tolik bylo sněhu. Po dobrodružném přejezdu Brenneru jsme zažili nárůst teploty o cca 16°C

Proč to ale především píšu. V Itálii jsem již najezdil mnoho tisíc km, ale neuvědomil jsem si mnoho věcí. Až nyní, kdy vidím jak v okolí Liberce se nová svodidla vyměňují za ještě novější, ale s vozovkou se neděje nic. Z Brenneru na jih vede dálnice, která má svodidla rezavá jak liška, nebo jak bývalý obchodní dům Ještěd v Liberci. Jízda se však s jízdou po českých silnicích nedá srovnat. Povrch fantastický, tlumiče nemají práci, jedete tak, že o tom ani nevíte. Pro italské dálnice to platí tak cca pro 95%. Fantastická je nová dálnice Bologna – Florencie ve směru tam. Zpět jsem jel po staré dálnici, která už něco pamatuje, teď se opravuje, ale povrch je stále lepší než naše rekonstruovaná D1. To je opravdová tragedie.

Vašští  barabové již za císaře pána uměli a umějí  i teď. Jaký byl stav silnic v Itálii v r. 1945? He?

Kde jsme mohli být,  kdybychom se mohli zapojit do Marshallova plánu? Kdyby nám to ty zločinci z KSČ a KP SSSR dovolili. Nejenže nám ukradli 2/3 života (krást to oni umějí dodnes), ale poznamenali životy našich dětí a vnoučat.

Velkým obloukem se dostávám k dnešní situaci v Čechách. Sleduji předvolební průzkumy a jsem zděšen volebními preferencemi babišstrany. (podotýkám, že poklesy socanů jsou mi velmi milé).

Já to vidím podobně jak to bylo v r.1946 a pak v 1948. Zmanipulovaná část voličů bude volit vlastně stejně, jak volili naši rodičové po válce. V r.1946 lze k tomu nalézt omluvu, ale v r.1948 už tomu těžko rozumět. Nikomu (skoro nikomu) nevadí, že Bureš byl estébák, že to byl komouš, který tyl z postavení svých rodičů a pak i z postavení, do kterých se pomocí rudé zločinecké knížky dostal. Je to individuum, které lže, jak ještě žádný jiný politik nelhal. I ten povedený alkoholik na hradě je proti němu milius. To se podniká, když umíte podvodně získávat evropské dotace, neplatit řádně daně a zároveň se chlubit, kolik jste na daních zaplatili. Tu zaplacenou část bohatě ty dotace převýší. To si nikdo neuvědomí z těch jeho voličů, že ten estébák žije z jejich daní? Jak jinak se do evropských fondů ty peníze dostaly? Z našich daní!

Zkuste si na Seznamu najít průběh změn vlastnictví v podniku Kostelecké uzeniny. Čtěte pozorně a pomalu, ať tomu správně porozumíte. To je síla. Čtěte prosím dokonce, abyste věděli koho volíte, když volíte Bureše.

Jak Andrej Babiš připravil řezníky o Kostelecké uzeniny

Kostelecké uzeniny mohly sloužit jako jeden z výstavních příkladů úspěchů polistopadové ekonomické transformace. Do té doby, než je koupil Andrej Babiš.

http://denikreferendum.cz/clanek/23041-jak-andrej-babis-pripravil-rezniky-o-kostelecke-uzeniny

Teď se vrátím na začátek. Hned druhý den dopoledne jsem při fotografování přišel k takovému úrazu na levé noze, že na ni nemohu 15 dní stoupnout. Takže z letošního Toskánska jsem nepřivezl skoro žádnou fotku, žádné Pecorino, ale výstavní značkové francouzské hole. (modré, mohl jsem mít i červené, ale tu barvu od jisté doby  nemám rád)